O filmech a práci

Ještě jeden příklad šéfa, který neumí držet jazyk za zuby.

Jednou byla uvolněnější situace a přišla řeč na filmy. Komu se co líbí, co kdo viděl naposled a podobně. A tak vedoucí začal nadšeně vyprávět o tom, jak byl nedávno v kině na poslední části Hvězných válek a byl z toho u vytržení. Celý víkend předtím znovu zhlédnul všechny části.

Osobně proti tomu filmu nic nemám, ale staršími generacemi je považován za film pro děti nebo teenagery, i když třeba kvalitní (ať mi jeho fanoušci prominou). Dětinské nadšení vedoucího z takového filmu  potom příliš nejde ruku v ruce s autoritou a vedením, ale spíš s infantilností.

Moje rada zní – pokud se vám líbí něco podobného, je to naprosto normální, avšak není nezbytně nutné o tom s nadšením vykládat v kolektivu, především ne ve společnosti starších lidí. Kolektiv jako takový je organizace, jenž je dostatečně konzervativní.

Pokaždé, když teď vidím v obchodě pyžamo s Darth Vaderem, mám chuť mu ho koupit a podarovat.

A potřebujete snad mít takovou imidž v práci?

Naprosto stejné pravidlo se váže i k počítačovým hrám.

Váš A. J.