28. mezinárodní bienále grafického designu Brno 2018

Brouzdám si brouzdám a ani už nevím, co přesně mě přivedlo na tyto stránky https://28.bienalebrno.org/.  Do stránek jsem se začetla, protože ráda nasávám informace i mimo to, co by mě samotnou napadlo si z vlastní iniciativy vyhledat. Tady mě zaujal tzv. Off program celého bienále.

Program jsem si pročetla (a musím říct, že na těchto stránkách mi nepřijde moc přehledný) a zjistila, že některé informace (jako je místo konání jednotlivých akcí), tam třeba ani nejsou, tak jsem trochu googlila a napověděly události na FB.

Procházka vizuální smog vs. retail design

22.5.2018 18:00 – 19:00

Toto úterý jsem absolvovala první akci, která nesla název Procházka vizuální smog vs. retail design. Procházka byla pod taktovkou Veroniky Rút Novákové. Vzhledem k tomu, že mi nějak unikly její fotky na webu, tak jsem nevěděla, koho hledat. Tak jsem se orientovala podle toho, že ten, kdo se zajímá o design by měl být vizuálně výrazný (ano, je to sice stereotyp, ale ono to fungovalo!). Zaujala mě dívka s červenými rty, což se ukázalo jako trefa do černého.

Procházka byla na cca hodinu a pro mě byla na poslech zajímavá. Byly během ní odprezentované povedené provozovny, ale i ty dost křiklavé, jakoby zapomenuté v minulé době. V podstatě se dá konstatovat, že povedená jsou ta místa, která sází na jednoduchost, neplýtvají barvami, nápisy. Provozovny, které uznávají jednotnost stylu, avšak nevyhýbají se i osobitosti.

Z těch ukázkových příkladů to jsou

• Monogram Espresso Bar (v jednoduchosti je síla a majitel má navíc rád skrytou symboliku)
• Poe Poe (pocta odvážnému marketingu bez názvu a stylu vzhledu dostupného stravování)
• Roh ulic Jánská a Masarykova (sjednocení prodejen v rámci budovy)
• Náměstí Svobody (pochvala sjednocení zahrádek se zachování individuality jednotlivých podniků)
• Oříšky Kobližná
• 4pokoje
• Wolfgang
• Lokál U Caipla (vyzdvižení jednotnosti v rámci všech jejich podniků a zároveň přiblížení se místu spoluprací s místním umělcem)
• Výčep Na stojáka Jakubák (změna chování podniků v celé ulici díky dobré koncepci)

Nechvalného vzhledu jsou pak povětšinou směnárny, rychlá občerstvení apod., která mají společnou přeplácanost, barevnost a kopírování stylu tabulí od kolegů.

Za sebe musím ale konstatovat, že všichni úspěšní a chválení mají společné to, že mají kapitál. Ani jeden příklad drobného nemajetného šikuly zmíněn nebyl. Jen dámy z firmy Wolfgang si dělaly design samy. Netuším ale, zda brněnská pobočka byla až druhá, pak už to nebyly žádné začátečnice a kapitál měly také. Majitelky ale i tak tvoří výjimku, všechny ostatní provozovny vždy navrhovali profesinálové.

Jinak na konci prohlídky zazněla informace o stránce RetailOko, která informace o bienále strukturuje (pro mě) lépe.

Příběh outdoor reklamy 20. století

23.5.2018 19:00 – 20:30 (Husova 14)

Další akce byla středeční přednáška na téma outdoorové reklamy 20. století se zaměřením na Brno. Přednáška byla fajn, vyplynulo z ní, že reklama válcovala veřejný prostor již počátkem dvacátého století (ne-li dříve). Osobně jsem si z přednášky odnesla spíše zajímavé postřehy o Brně (věděli jste, že Centrum na Maliňáku měl být mrakodrap, ale podloží to žel nedovolilo?). Se zájmem jsem se podívala na historické fotky Brna a hledala podobnost z dneškem. Přednáška nebyla nezajímavá, ale ani jsem z ní neodcházela nějak nabitá poznáním.

Retail design travel guide

24.5.2018 19:00 – 20:30 (Husova 14)

Čtvrteční program pokračoval pod taktovkou Veroniky Rút Novákové přednáškou, kterou z poloviny zaštítila její zahraniční kolegyně. Osobně jsem se chtěla zúčastnit této akce primárně pro to, že to bylo v angličtině a bylo fajn si poslechnout zase nějaký ten výklad.

První půlhodinku vedla zahraniční posila a byly to postřehy z mnoha světových měst, kde se retail design projevuje různě, ale má to vždy něco do sebe. Příklady byly z Londýna, Milána, Pekingu. Přednáška byla příjemná, dobře se to poslouchalo a ráda jsem se podívala na to, co se vlastně dá všechno udělat.

Mimo vyzdvižení interiérů byla řeč i o vzhledu z ulice, kdy ty nejlepší obchody sází na takový minimalizmus, kdy až téměř nejsou z venčí nijak označeny. Stačí nápis nad dveřmi a je to. Toto je ostatně i fakt rezonující napříč celým bienále, který se defacto snaží organizátoři zdůraznit. V podstatě bych to nazvala hlavním poselstvím akce (aspoň tak to vnímám já v rámci off programu).

Druhou půlku si vzala na starosti Veronika Rút Nováková. Měla jsem možnost ji vidět již po třetí a je vidět, že její oblíbená barva je červená 🙂 Hodnotila menší městečko v Belgii, Berlín a Brno. Byly vyzdviženy plusy i mínusy a zmíněn opět onen vizuální smog téměř všudypřítomný v Brně.

Co se mi na přednášce nelíbilo, bylo to, že dívka/žena kultivovaně vyhlížející a mluvící na veřejnosti má svém slovníku slova jako sh*t, bullsh*t. Asi se nechala strhnout přítomností převážně mladého (až studentského) publika. Mě to ovšem překvapilo. Na akci určité úrovně to prostě nepatří. A toto jistě nazajistí přiblížení se posluchačům. Byl to bohužel mínusový rozdíl oproti konzistentnímu a kultivovanému projevu zahraniční prezentující.

Na konci byl prostor pro dotazy. Ta část byla příjemná, bylo fajn, že je možné se doptat na věci, co člověka zajímají. Během dotazové části padl dotaz na téma cena služeb designéra. Bohužel se obě prezentující odpovědi vyhnuly s aerodynamičností našich předních politiků a mnohými slovy se dopracovaly ke konstatování, že jen kvalitním retail designem dobrý byznys neuděláte. Smutné, věcnost je předností odborníků, vyhýbavost politiků.

Závěr

Všechny akce byly přínosné, i když bych netvrdila, že v mém případě to bylo přesně v tom směru, ve kterém očekávali pořadatelé. Celkově hodnotím všechny tři události pozitivně, byť tedy pár detailů se vytknout dá.